|
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Boubínský prales -
národní přírodní rezervace
Prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín, nejznámější hory české části Šumavy, a nejvyššího vrcholu jejího vnitřního pásma (1362 m). Porost Boubínského pralesa je tvořen zejména bukem, smrkem a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300-400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk Král smrků, byl 450 let starý, vysoký 57,6 m, v obvodu měřil 508 centimetrů, v koruně měl vychýlení 11 metrů a padl při silném větru 4.12.1970. Vedle tohoto velikánu nás upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti. V podrostu se vyskytují druhy provázející bučiny: mařinka vonná, hluchavka žlutá, věsenka nachová, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, bukovinec kapraďovitý, ale také rostliny vyšších poloh: mléčivec alpský, bika lesní, podbělice alpská nebo rostliny podmáčených půd, z nichž je nejnápadnější devětsil bílý. Ve smrčinách vyšších poloh převládá v podrostu třtina chloupkatá, vyskytuje se i sedmikvítek evropský.
V roce 1836 bylo vybudováno Boubínské jezírko, jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Jezírko leží v nadmořské výšce 925 m, jeho rozloha je 0,37 ha, a největší hloubka dosahuje u výpusti 4 m. Kolem jádra pralesa je vedena okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||